3) Všeho moc škodí – i světla

Světlo je pro život na Zemi nezbytné. Stejně důležitá je ovšem také tma

Tomáš Matějček

 

Pokud nebydlíte zrovna na samotě, víte, kolik světla je kolem nás i v noci – veřejné osvětlení, reklamy, okna bytů, kde ještě nešli spát… Na toto takzvané světelné znečištění začali jako první upozorňovat astronomové. Všimli si totiž, že má značný vliv na pozorování noční oblohy. Zatímco v minulosti bylo možné při dobrých pozorovacích podmínkách rozlišit pouhým okem na nebi asi 3 500 hvězd, na přesvětlené obloze dnešních velkoměst jich při stejných podmínkách uvidíme sotva čtyři stovky.

Postupně se začalo ukazovat, že světelné znečištění má i mnohem vážnější důsledky. Nedostatek noční tmy totiž negativně působí na mnohé organismy včetně člověka. Nadměrné svícení je zároveň zbytečně nákladné.

 

Hmyz i rostliny v ohrožení

Dnes již známe mnoho příkladů, jak nedostatek tmy ovlivňuje živé organismy. Řada druhů hmyzu létá za světlem, a je tak přesvětlenými městy doslova „vysávána“ z okolní krajiny. Ve městě pak hmyz z různých důvodů hyne. Když bylo například zavedeno osvětlení v pražských ulicích, museli metaři každé ráno pod lampami uklízet velké množství uhynulých jepic. Po několika letech jepice z Prahy prakticky vymizely. Podle některých odhadů se jen během posledních 50 let snížily populace řady hmyzích druhů v urbanizovaných oblastech zhruba na desetinu. To má samozřejmě dalekosáhlé dopady na celé ekosystémy.

Nadměrné noční osvětlení také zvýhodňuje některé predátory a naopak je nevýhodou pro jejich kořist. U některých druhů (třeba u světlušek) byly zas pozorovány poruchy komunikace a rozmnožování. Zatímco ve tmě jsou nelétavé samičky světlušek schopny přilákat svým světlem samečky až na vzdálenost 45 metrů, světelné znečištění tento dosah citelně snižuje.

Noční světlo ovlivňuje i rostliny, zejména dřeviny. Opožďuje se opadávání listů na podzim, které je v přírodě spouštěno zkracováním dne. Listy tak opadají až poté, co zmrznou – a to znamená pro rostlinu značný stres. Zkušenosti ukazují, že noční nasvícení památných stromů je z tohoto důvodu „osvědčeným receptem“ na jejich likvidaci během několika málo desítek let.

 

A co lidské zdraví?

Nedostatek noční tmy je (hned po hluku) druhým nejvýznamnějším faktorem, který zhoršuje kvalitu spánku. Noční osvětlení narušuje životní rytmus lidí a vede k poruchám funkce vnitřních biologických hodin. Ty řídí naše tělo tak, aby bylo v dané denní době připraveno buď k práci, nebo naopak k odpočinku. Vnitřní biologické hodiny musí svůj chod průběžně slaďovat se skutečným časem, k čemuž potřebují střídání světla a tmy.

Nedostatek tmy ve spánku vede ke snížení produkce melatoninu. Tato látka, přezdívaná také „spánkový hormon“, se vytváří během noci v oblasti mozku zvané šišinka. Pro lidské tělo je melatonin důležitý mimo jiné proto, že přispívá k ochraně proti nádorovým onemocněním.

Předmětem aktuálních výzkumů je vliv nedostatečné tmy ve spánku na poškozování zraku (podle dosavadních zjištění se to týká především dětí) a na zvýšený výskyt obezity. Lidský organismus si totiž během roku vytváří tukové zásoby na zimu, které začíná spotřebovávat v době, kdy se zkracuje délka dne a klesá intenzita okolního osvětlení. Pokud však tento signál nedostane, hromadí tukové zásoby dál.

Problémy působí rovněž změna spánkového režimu – bdění dlouho do noci nebo pozdní ranní vstávání. Ještě vážnější je celkové zkrácení doby spánku v zimě, často až na polovinu (dříve lidé v zimě spali až 12 hodin denně). Důsledkem je trvalý nedostatek spánku, který podporuje chuť k jídlu, projevuje se celodenní únavou, nárůstem výskytu cukrovky a podobně. Kratší doba spánku navíc přispívá i ke zvýšené míře světelného znečištění, protože lidé, kteří v noci nespí, potřebují svítit – čímž se bludný kruh uzavírá.

 

Existují řešení?

Ideální by bylo, kdybychom v noci nesvítili a spali, jak tomu bývalo po staletí. To je samozřejmě utopie. Můžeme ovšem noční svícení omezit, a především svítit účelněji. Existují pozitivní příklady, které ukazují správnou cestu. Tak třeba přitažlivost osvětlených sídel pro hmyz lze řešit vhodným cloněním, aby byl z dálky vidět pouze osvětlený terén, a nikoliv zdroj světla. Tam, kde je v noci malý provoz (například ve vilových čtvrtích), je možné spínat osvětlení ulic fotobuňkou. Lampy pak svítí, jen když je opravdu potřeba.

Efektivitu osvětlení zlepšuje také vhodné nasměrování lamp a snížení intenzity světla. Příliš ostré nebo špatně směrované světlo totiž oslňuje chodce i řidiče. Některé výzkumy dokonce dokládají, že z těchto důvodů znamená nižší intenzita osvětlení menší kriminalitu a riziko dopravních nehod.

Dopady na své vlastní zdraví můžeme zmírnit tím, že přiblížíme svůj spánkový režim přirozenému střídání dne a noci – spíme, když je tma, a v zimě spíme déle. Případně lze používat tmavé látkové masky zakrývající oči nebo zatemňovat okna pomocí rolet či okenic.

Lidé stále nemají dostatek informací o negativních dopadech světelného znečištění. Zlepšit informovanost se u nás i v zahraničí snaží především hvězdárny. Osvětě napomáhá také vyhlašování oblastí tmavé oblohy. V České republice byly zatím vyhlášeny tři – najdeme je v Jizerských horách, v Beskydech a v okolí Manětína na Plzeňsku.

 

 

 

Publikováno s laskavým svolením www.prirodovedci.cz

Všechna práva vyhrazena © 2015 FAWOO TECH CZ s.r.o.