4) CRI u zdrojů světla na bázi LED

 

Logickou reakcí na předchozí text týkající se nesrovnalostí mezi výsledky CRI u zdrojů bílého světla realizovaného pomocí diod LED je tedy otázka, v čem spočívá ten problém a proč právě pro LED-kové zdroje ta metodika tak výrazně selhává?

 

Hlubší poznání celé problematiky není možné zvládnout na několika řádcích, ale následující body shrnují to nejpodstatnější, co se podílí na celkové disproporci:

 

a) LED není vždycky stejný LED

Bílé světlo se pomocí LED zdrojů dá realizovat několika rozdílnými způsoby a proto také u různých konstrukčních koncepcí zdroje světla vychází “vhodnost” metodiky CRI pokaždé jinak.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

b) Kolize se sadou vzorků TCS

Protože se jednotlivé koncepce tvorby bílého světla u LED mohou výrazně lišit průběhem vyzařované energie ve viditelném spektru, bude mít konkrétní sada kontrolních vzorků zásadní vliv na to, jak se jejich průběh spektrální odrazivosti “potkává” s dopadajícím světlem LED. Z pravidel statistiky vyplývá, že tento vliv je tím vyšší, čím menší je počet kontrolních vzorků, takže původní metodika pro Ra s osmi vzorky je z tohoto hlediska nejméně vhodná.

Protože se však u CRI světlo měří jen kolorimetricky a nikoli spektrálně, tak není možnost odhalit či dokumentovat případné kolize ve spektrálním průběhu světla a kontrolního odrazného vzorku.

 

c) Bezduchá barevná odchylka delta E

V původní metodice CRI se do hodnot výsledného indexu započítávají ze zjištěných odchylek dE pouze jejich velikosti, ale nikoli jejich “směr” - jinými slovy zde nijak nerozhoduje, zda ke zkreslení barev došlo ve smyslu pouze změny sytosti nebo i v otázce posunu odstínu, což má ale pro reálné pozorování člověkem výrazně odlišný význam.

Právě zdroje LED se v “charakteru” barevných odchylek značně liší nejen od dosud běžných zdrojů osvětlení, tak i navzájem mezi sebou podle koncepce tvorby bílého světla.

 

d) Barva jako zábava nebo práce

Při realizaci podrobných výzkumů subjektivního hodnocení barev vnímaných různými skupinami pozorovatelů se ukazuje, že způsob hodnocení odchylek silně závisí na tom, zda pozorovatel očekává reprodukci “krásných” barev ve smyslu např. kulturního zážitku nebo zda je pro něj osvětlená scéna předmětem pracovní činnosti, kdy např. vyhodnocuje kvalitu potravin nebo zdravotní stav pacienta.

V tom případě kdy pracujeme, je kladen výrazně větší požadavek na přesnost bez ohledu na to, jak atraktivní či “krásné” pro nás barvy jsou.

Z těchto důvodů se také uvažuje o tom, zda by nebylo vhodné v metodice CRI do budoucna nějakým způsobem uvádět CRI v návaznosti na určitý způsob využití světelného zdroje.

 

 

 

 

pro FawooTech CZ s.r.o zpracoval Ing.Radim Václavíček,

Praha 7/2012

© 2012 FAWOO TECH CZ s.r.o.