4) Požadavky na informace pro výběr svítidel a jiných el. zařízení do prostředí s nebezpečím výbuchu (s výjimkou kabelů a trubkových vedení)

 

 

Pro výběr vhodného elektrického zařízení pro nebezpečné prostory jsou nutné následující údaje:

  • klasifikace nebezpečného prostoru, včetně požadované úrovně ochrany zařízení, kde je to nutné;

  • kde je to potřebné, klasifikace plynu, páry nebo prachu ve vztahu ke skupině nebo podskupině elektrického zařízení;

  • teplotní třída nebo teplota vznícení vyskytujícího se plynu nebo páry;

  • minimální teplota vznícení rozvířeného hořlavého prachu, minimální teplota vznícení hořlavého prachu ve vrstvě a minimální zápalná energie rozvířeného hořlavého prachu;

  • vnější vlivy a teplota okolí.

 

Doporučuje se, aby požadavky na úrovně ochrany zařízení (EPL) byly zaznamenány do výkresu se zařazením prostorů. Tento požadavek platí rovněž i v případě, že následky nebyly podrobeny analýze rizik.

 

Zóny

Nebezpečné prostory se zařazují do zón. Zařazení do zón nezohledňuje potenciální následky výbuchu.

Pozn. Předchozí vydání této normy přiřazovalo typy ochrany k zónám na základě statistiky, kdy častější výskyt výbušných atmosfér vyžadoval vyšší úroveň ochrany proti možnému vzniku zdroje vznícení.

 

Vztah mezi úrovněmi ochrany zařízení (EPL) a zónami

Pokud jsou v dokumentaci o zařazení prostorů uvedeny pouze zóny, pak musí být použit vztah mezi EPL a zónami podle tabulky 1.

 

Tabulka 1 - Úrovně ochrany zařízení (EPL), pokud jsou stanoveny pouze zóny

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pokud jsou v dokumentaci o zařazení prostorů uvedeny EPL, musí být dodrženy tyto požadavky při výběru zařízení.

 

Pozn. Jako alternativa ke vztahům uvedeným v tabulce 1 mezi EPL a zónami, může být úroveň ochrany zařízení (EPL) stanovena na základě rizika, tj. zohlednění následků vznícení. To může, za určitých okolností vyžadovat vyšší EPL nebo umožňovat nižší EPL, než je definována v Tabulce 1.

 

Vztah mezi EPL a typy ochrany

Známé typy ochrany podle IEC norem byly přiřazeny do EPL podle tabulky 2.

 

Tabulka 2 – Vztah mezi typy ochrany a EPL

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Výběr podle skupiny zařízení

 

Elektrická zařízení musí být vybrána v souladu s tabulkou 3.

 

Tabulka 3 – Vztah mezi rozdělením plynů/par nebo prachů do podskupin a skupinami zařízení

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Má-li zařízení uvedeno označení uvádějící vhodnost pro určitý plyn nebo páry, nesmí být použito pro jiné plyny nebo páry bez provedení dalšího hodnocení kompetentním orgánem, a pokud výsledky hodnocení neprokáže, že zařízení je pro takovéto použití vhodné.

 

 

Výběr podle teploty vznícení plynu, páry nebo prachu a okolní teploty

 

Elektrické zařízení musí být voleno tak, aby jeho maximální povrchová teplota nedosáhla teploty vznícení, kteréhokoliv plynu, páry nebo prachu, které mohou být přítomny.

Pokud v označení na elektrickém zařízení není uveden rozsah okolní teploty, je elektrické zařízení navrženo pro používání v teplotním rozsahu -20 ˚C až +40 ˚C. Pokud je v označení na elektrickém zařízení uveden rozsah okolní teploty, smí být zařízení používáno pouze v tomto rozsahu.

Je-li teplota okolí mimo teplotní rozsah, nebo pokud existují teplotní vlivy od jiných zdrojů, např. teploty procesu nebo vystavení slunečnímu záření, musí být tento vliv na zařízení zohledněn a přijatá opatření musí být dokumentována.

 

Pozn. Kabelové vývodky obvykle nemají vyznačenou teplotní třídu nebo rozsah okolní provozní teploty. Mají obvykle rozsah jmenovité provozní teploty a pokud nejsou označeny, uvažuje se s provozní teplotou v rozsahu -20 ˚C až +80 ˚C. Pokud se požadují odlišné provozní teploty, má být věnována pozornost tomu, zda jsou kabelové vývodky a příslušné součásti vhodné pro takové použití.

 

 

Plyny nebo páry

 

Tabulka 4 – Vztah mezi teplotou vznícení plynu nebo páry a teplotní třídou zařízení

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Prachy

 

Vrstvy prachu vykazují dvě vlastnosti při zvyšování tloušťky vrstvy: snižuje se minimální teplota vznícení a zvyšuje se tepelná izolace.

 

Maximální dovolená povrchová teplota zařízení se stanovuje odečtením bezpečnostního koeficientu od minimální teploty vznícení daného prachu, zjištěné při zkouškách metodami uvedenými v IEC 61241-2-1 jak pro rozvířený prach, tak i vrstvu prachu o tloušťce 5 mm pro typ ochrany „tD", praxi A a všechny ostatní typy ochrany a vrstvu prachu o tloušťce 12,5 mm pro typ ochrany „tD", praxi B.

Pro instalace, kde jsou tloušťky vrstvy prachu vyšší než hodnoty uvedené výše, musí být maximální povrchová teplota stanovena v závislosti na tloušťce vrstvy prachu a s použitím všech charakteristik materiálu.

 

Dovolené riziko ochrany proti vznícení

 

Různé úrovně ochrany musí být schopny pracovat ve shodě s provozními parametry stanovenými výrobcem pro danou úroveň ochrany. Viz tabulka níže.

 

Tabulka 5 – Popis zajišťované ochrany proti vznícení

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Podrobnosti dle ČSN EN 60079

Publikováno s laskavým svolením společnosti IRIS ELEKTRO s.r.o., 736 01 Havířov vydavatelem publikace Soubor nových elektrotechnických českých Ex norem.

Všechna práva vyhrazena © 2015 FAWOO TECH CZ s.r.o.